Fotograf Roma Sejkot před svou fotografií AKTYX

Inspiruje mě stále žena a doufám, že tomu tak bude až do smrti

Roman Sejktot, fotograf s ojedinělým viděním krásy. Jeho akty září, jsou až geometricky přesné a přitom rafinovaně vzrušující. To je charakteristický rukopis našeho dalšího lektora, který vás provede na nejlepším fotoworkshopu 7.-10. června 2018 fotografií aktu. Nechte se unést okouzlujícím povídáním o dokonalosti fotografického řemesla, neutuchající tvůrčí vášni a nekonečné ženské kráse.

Romane, první otázka je bezelstná – proč fotíš akt? V čem je pro tebe tato umělecká výpověď tak přitažlivá?
Mám rád krásné obrazy, krásné umění, krásné ženy. V umění se v posledních desetiletích stále více prosazují věci nehezké a ošklivé financované z veřejných grantů. Já ale dělám obrazy pro lidi, kteří se chtějí doma nebo ve firmě dívat na něco povznášejícího a zpříjemňujícího život. A co mě nejvíc na aktech fascinuje, je proměnlivost. Dříve jsem byl smutný z toho, že mé dobré modelky postupně mizí pod čepce, mají rodinné starosti, nechtějí dále rozvíjet své květy, příroda to tak zařídila. Ale začaly se objevovat víly nové, stejně krásylačné – naštěstí pro mne, jinak bych asi skončil.

 Byla tvoje volba fotografického žánru jasná, nebo jsi váhal mezi jinými?
Má tvorba je intuitivní, nespekulativní, přišel jsem k ní náhodou jako slepý k houslím a neměnil bych hlavní proud, třebaže občas dělám tvůrčí výlety jinam.

 

Řekl sis někdy: Měl jsem fotit raději něco jiného 
To prosím ne, ani jednou. Krajina může být také krásná, ale vzrušující je pouze žena, třebaže někdy až k zbláznění.

 

Vzpomínáš si na svůj první úspěch?
Legendární profesor Ján Šmok z pražské FAMU, když prvně viděl mé školní akty, prohlásil, že se na to dá koukat a neroztrhal je, nehodil do koše. Já se však v té době inscenované fotografii či aktu věnovat nechtěl. To přišlo opravdu samo se Sametovou revolucí a s fotografiemi s názvy Myshell, Triumfální oblouk, Pídělka, Hearapple, UF Ona…

Jaká je tvoje základní fotografická výbava? A co považuješ za nepostradatelné při focení aktu?
Několik fotoaparátů. Dříve to byl jen jeden na černobílý film, pak druhý na barevný diapozitiv, pak ještě třetí digitální a vlastně ještě čtvrtý 3D a pátý Lytro. Takže teď do exteriérů tahám mnohem více techniky. Mezi nepostradatelné pro focení aktu patří krásná vize, zanícení, dobrá nálada, technická připravenost, to modelky očekávají, a když se vše propojí, dílo se podaří.

S čím jsi začínal fotit a s čím fotíš teď?
Flexaret, Praktica, Pentacon, Nikon, Fujifilm, Lytro a vývoj pokračuje…

Tvoje akty působí jako dokonalá souhra světla a kompozice. Vždy máš fotku předem promyšlenou?
V ateliéru, kde si na vše dohlédnu a posvítím sám, mám většinou způsob osvětlení mých překrásných objektů promyšlen předem. V exteriéru jsem zcela odkázán na vládce všehomíra, tedy slunce, oblohy i komárů. Tam se modlím, aby mi vše vyšlo podle představ a hle, někdy to je i lepší. V kompozici jsem asi tradicionalista. Kompozice znamená česky uspořádání. Mé obrazy mají hladit a maličko dráždit.

Poznáš při prvním pohledu na fotku, že je to začátečnická práce. Jsou nějaké klasické chyby při focení aktu?
Nepřipravenost, nahodilost, opakování v míře k definici kýče vedoucí. Je jasné, že úplný začátečník nepředvede hned geniální výkon, podobně jako ve sportu či vědě. Je potřeba mít něco nakoukáno z historie, okoukáno od žijících kolegů a natrénováno, aby s výsledkem byl spokojen nejen autor sám.

Jaké jsou tvé nejoblíbenější lokace? Má aktová fotografie nějaká omezení?
Nejraději fotografují v ateliéru, je tam teplo. V exteriéru fotím od jara do podzimu, neb takové scenérie v ateliéru nepřipravím. Mám rád skály, hory, volný horizont a přírodu bez civilizace, čímž myslím i letadla, lodě, šnorchly potápěčů atd.

Kdo je tvůj nejdokonalejší objekt fotografování a tvá inspirace?
Žena, ženy a muž se ženou jako její nejkrásnější doplněk. Stále objevuji a nacházím krásné ženy s dobrou povahou a ony mi volně plynou mezi prsty. Inspiruje mě opět a stále žena a a doufám, že tomu tak bude až do smrti. Žena je krásný jazyk s mnoha dialekty, je mi k dispozici a já jsem za to vděčný. Nakonec, věřili byste, že většinu mých obrazů kupují právě ženy?

Asi jsi viděl nespočet žen v Evině rouše a hledal pro ně ty nejsmyslnější kompozice?Jaká je pro tebe vlastně definice krásy, co považuješ za krásné?
Co je milé i krásné jest. Tím se dostávám až do antického Řecka, ale ono to platí stále, člověk se za těch pár tisíc let moc nezměnil.  

Když ti schází inspirace, kam se obracíš?
Běhám, plavu, hraju tenis, jezdím na kole, občas vyrazím na hory…To ale není kvůli inspiraci. Ta přichází nečekaně kdekoliv a kdykoliv. Tělesný pohyb je svázán s pohybem mysli a tu potřebuji občas provětrat.

Roman Sejkot za 30 let? Co budeš dělat?
Žít, tvořit, milovat a vzpomínat na všechny krásné bytosti.