1492257_10205612995636949_4823974927349476292_o-1024x683

Dokonalá modelka – krása

Jsme zase tady. Tentokrát nás nedala spát dokonalá modelka a její krása. Je to tak jednoduché jako photoshop, nebo je za tím něco víc? Vyzpovídali jsme profesionální fotografy a odpovědi jsou osvobozující:-) Čtěte dál…

Čtyři krásné supermodelky
Dvě nohy, dvě ruce, trup, hlava a něco v ní. To je člověk. Stejnou fyziognomii mají taky naše 4 dokonalé supermodelky, na nichž si krásně vysvětlíme, jak to s tou dokonalostí vlastně je. Určitě je všichni znáte:

Cindy Crawford

Kate Moss

Naomi Campbell

Claudia Schiffer

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vidíte ten rozdíl? Každá je jiná, jinak krásná. Tyhle bohyně světového modelingu 90. let neodlišuje pouze barva vlasů, či pleti. Ale typově jsou natolik odlišné, že kdybychom hlasovali, tak alespoň jedna z nich bude pro každého průměrná. Pro mě je to Claudia Schiffer. A pro vás? Nicméně tyhle krásky v sobě mají něco, co se líbí objektivu, kameře, návrhářům a publiku. Krása tedy není jen symetrie a dokonalost. Blondýna či bruneta. Krása není univerzální a žádná žena není tou nejkrásnější pro všechny.

 

Tři fotografové, tři pohledy na krásu

K rozhovoru se nám podařilo nalákat ideální kombinaci tří profesionálních fotografů – světově uznávaného portrétistu Angelo Purgerta, jednoho z nejvyhledávanějších reklamních fotografů Filipa Matušinského a originálního fotografa aktů a držitele ceny WORLD PRESS FOTO Romana Sejkota. Všem pózovaly před objektivem stovky modelek, profesionálky, někdy ženy, které se chtěly jako modelky cítit alespoň na okamžik a někdy to byly krásky, které jednoduše milovaly umění.

 

Portrét je odraz duše
Uměleckým cílem fotografa Angela Purgerta není zachytit dokonalost, ale duši, emoci a ideálně příběh. Co musí modelka podle Angela mít: „Především výjimečný a zajímavý vzhled, který se pokud možno vymyká tuctovým typům.“ Univerzální krása je pro portrétistu formátu Angela Purgerta naopak komplikací: „Té univerzální kráse se snažím pokud možno vyhnout, hledám vždy výjimečnost a důležitá je pro mě i modelčina inteligence.“  A jaká je podle Angela definice krásy: „To je těžké, myslím si, že definice krásy nemá své hranice. Každý z nás považuje často něco jiného za krásu než ten druhý. Ale asi nejvíce se k tomu přibližuje úměra, že když někdo vytvoří něco krásného, tak čím více lidí tím osloví, tím se ta krása pak násobí:-)“

 

Sexy fashion a glamour
Tento žánr focení má trochu jiné nároky na modelky, než například portrét. Žena je většinou v sexy oblečení, ideálně spodním prádle, či rafinovaně oblečená neoblečená. Štíhlé tělo a hezký obličej je výhoda pouze v komerční sféře, kde má klient jasné představy a marketingový plán. Ale i tam je univerzální krása tenký led – viz kapitola Čtyři krásné supermodelky a každá je jiná. Co si myslí o univerzální kráse fotograf Filip Matušinský: „Každá žena je krásná jinak a v každé něco je. Je jen na fotografovi, aby dokázal v každém najít to nejlepší. Vždycky mám radost z proměny, kterou se svým týmem vykouzlíme z nesmělé tuctové stydlivky. Když se pak sama na sebe dívá a říká si „Sakra, to jsem nevěděla, jaký jsem kus,“ je to pro mě vždy velké zadostiučinění.“

A dodává: „Krása je relativní pojem. Já osobně jsem příznivcem té tradiční „modelingové“ krásy – vysoké a štíhlé dámy s pevným tělem a krásným obličejem. To je ale jen můj osobní vkus. Někdo vám na to řekne, že na takových nic není a že ženská je ženskou, jen když je za co chytit. Stejně tak je ale krásná i fotka 90leté vrásčité babičky nebo lidé typu Helenky Růžičkové, ze kterých sálá pozitivní energie i přes jejich proporce.“

 

Babouini, 6.8.1995

 

Věčná krása umění
Umělecká fotografie je žánr, který vybočuje ze standardních, komerčních požadavků na modelku. Podle fotografa Romana Sejkota se: „Umělecká modelka se vymyká jakýmkoliv měřítkům, může mít jakékoliv tělesné parametry, důležitý je pouze vliv na umělce a následně na diváka.“ A jednoznačně dodává:  „Univerzální krása neexistuje a dějiny umění to potvrzují.  Ideály krásy se proměňují v čase, prostoru a kultuře na celé planetě.” A podle čeho si vybírá své modelky Roman, když krása je tak relativní? “Hmm…, složité chemické sloučeniny lásky už byly objeveny a popsány, takže se může stát, že mi modelka tzv. padne do oka, fyzicky. Jak to dopadne duševně, to je druhá věc, někdy se spolupráce naváže, někdy ne. Jde mi o výsledný obraz, roky trvající, staletý, tisíciletý, věčný.”

 

A jaký je závěr nyní. Krásně osvobozující  – krása není jenom jedna. Krása má tisíce podob a svět by bez nich byl šedivý a nudný.

A jak je to s talentem na modelku a zda existuje dokonalé propojení modelky a fotografa si budete moct přečíst v následujících blogových příspěvcích v průběhu léta.

Tak užívejte slunce, vody, klidu, stínu a foťte!